Hráno dne 22. 4. 06 od 17:00
Sestava:
| Satýnek | |||
| Lorenc | |||
| Valoušek | Janíček | Tománek | |
| Novák | Tesař | Švancara J. | |
| Horčička | Janda | ||
Branky Všestud: Horčička, Lorenc
Žluté karty: Novák, Švancara
V tomto utkání došlo na měření sil družstev, která ještě před rokem hrála na společném hřišti ve Všestudech, dalo by se tedy říct, že utkání proběhne v přátelské atmosféře a v klidu. Ale opak byl pravdou.
Už při přepočítání hráčů v kabině bylo jasné, že nás dnes bohužel 11 nebude. Naše řady pročíslo mnoho omluv ze zdravotních, pracovních nebo osobních důvodů. Bohužel však také špatný přístup některých jednotlivců, kteří nejsou schopni se spoluhráčům omluvit a nezajímat se o to, jak se jim bude asi hrát, když jich je málo. Ale to bych se musel rozpovídat na delší dobu. Začneme pěkně minutu po minutě.
Začátek utkání byl z naší strany docela běhavý a ani nebyla znát absence jednoho hráče v poli, ba právě naopak: hrálo se na jedné polovině a jen sem tam se hosté dlouhým balonem dostali na naši polovinu. A právě jedna tato zažehnaná akce nás stála pak hodně sil, ale spíš těch psychických. To Jiří Švancara na naší levé straně dostal balon a ke zděšení všech je místo rozehrání dopředu poslal přímo útočníkovi hostí do nohy. Toho ještě s vypětím všech sil zastavil náš stoper, ale pro ostatní to nebyl impuls ke hře, ale ke sledování dalšího útočníka, který doběhl odražený balon a otevřel skóre - 0:1.
Trvalo nám asi deset minut, než se celé mužstvo sebralo. Po častých - až někdy brutálních faulech - rozhodčí k údivu buď nepískal, anebo dokonce dával karty faulovaným hráčům namísto hráčů faulujících.
Běžela 35. minuta a po faulu na levé straně a přímém kopu se k míči dostal Petr Horčička a střelou z první propálil vše, co mu stálo v cestě 1:1. Hned byla nálada lepší a naše družstvo se dostávalo před branku hostí častěji, ale ani dvakrát Stanislav Tesař ( jednou levou a podruhé pravou nohou) nedokázal překonat gólmana hostí.
Jak se říká: nedáš, dostaneš. Centr z naší levé strany prodloužil útočník hostí a druhý nikým nehlídán a za přihlížení našich obránců přetočil misku vah opět na stranu Zálezlic 1:2. To bylo dost velké K.O. do poločasu.
O poločase se v kabině těch deset statečných ještě více hecovalo a s odhodláním šlo do druhé půle zvrátit výsledek. Ale ouha největší ránu jim dal opět p. rozhodčí, který si podle domácích příznivců vybral jediný sport, kterému nerozumí. A pustil po metrovém ofsajdu hráče Zálezlic zakončit a pak se všem snažil vysvětlit, že on to viděl přesně, ačkoliv byl od toho místa dobrých 50 metrů - 1:3.
Naše útočná snaha poté narážela na obranu hostí, která si pomáhala někdy až brutálními zákroky, strkáním a urážkami a výhrůžkami. Po trenérské rošádě, se na hrot útoku vysunul Ivo Lorenc, na kterého ihned začal doslova hon. Každý z hostů si chtěl dokázat, že ho zastaví a p. rozhodčí tomu nechával volný průběh, takže většina zákroků zůstala bez trestu. A to se většinou jednalo o zákroky, ve kterých nehrál balon žádnou roli. Až k údivu všech se rozhodčí přece jen rozhodl a jeden z faulů na něj odpískal a nařídil pokutový kop. Ten sám faulovaný a proměnil bez problémů - 2:3. Zbývajících deset minut se hrálo už jen ve vápně hostů s řadou nepotrestaných faulů a zdržováním, které p. rozhodčí ocenil jen jednou ubohou kartou.
Na závěr bych chtěl říci, že tímto článkem nechceme obhajovat naši prohru (je naše chyba a ostuda hrát zápasy v deseti), ale posuzování rozhodčího v tomto utkání bylo na dost slabé úrovni. Dále bych se pak obrátil na hostující hráče a jejich funkcionáře: „Je vidět, jak v dnešní době oplácí člověk člověku dobro dobrem. Když vám bylo nejhůř, tak jste u nás měli úplně všechno a teď nám to vracíte urážkami, brutalitou vašich zákroků. I dítě ze školky má větší vychování než VY!!!“
zapsal: ?