Hráno dne 27. 5. 2006 od 17:00 hodin; rozhodčí: Zárybnický
Sestava:
| Satýnek | |||
| Lorenc | |||
| Valoušek | Šíma | Švancara J. | |
| Petr | Tesař | Slížek | Janíček |
| Janda | Kišari | ||
Střídal: 50 min. Jareš za Švancaru
70 min. Tománek za Kišariho
Branka Všestud: Lorenc
Žluté karty : Švancara J.
K dalšímu mistrovskému utkání k nám přijel Cítov a byl to po Dřínovu další soupeř ze spodních pater tabulky. Do sestavy se vrátil Standa Tesař, chyběl nám obávaný střelec a nový kapitán Horča. Cítov k zápasu přijel s početným doprovodem diváků.
Už od prvních minut bylo jasné, že nás nečeká snadný zápas, hra Cítova určitě neodpovídala jejich postavení v tabulce. Zvláště jejich střední záložník nám dělal svými přesnými přihrávkami na útočníky velké potíže. Do 15. minuty byla hra vyrovnaná, s náznaky šancí na obou stranách.
Bohužel se potvrdilo, že naše jarní útočná potence je žalostná, takže šance a pološance Kišariho, Slížka, Jandy a ostatních zůstaly nevyužity. Od 20. minuty přišel podle mě na náš mančaft nepochopitelný útlum a na hřišti existoval pouze Cítov. Naše hra byla jen o odevzdání balónu soupeři a ten okamžitě hrozil útočnými ataky. V tu chvíli kdybychom prohrávali 2:0, tak by se nikdo nemohl divit.
Ale Cítov na tom byl s nakládáním gólových šancí stejně jako my, takže skóre zůstávalo stále nulové. Ještě štěstí, že přišel faul na Ondru Janíčka na hranici šestnáctky, k balónu se postavili Láďa s Ivošem a druhý jmenovaný svojí tvrdou střelou otevřel skóre - 1:0.
Po tomto gólu se naše hra zlepšila, ale paradoxně po chvilce přišla cítovská odpověď na naše vedení a po brejku jejich útočníka to bylo 1:1 Do poločasu mohla obě mužstva strhnout vedení na svou stranu, ale žádná z mnoha šancí na obou stranách gólem neskončila, a tak se šlo do kabin za stavu 1:1.
O přestávce jsme si řekli, že musíme hrát pořád aktivně a pokusit se dát nějaký gól. Nevim co k druhému poločasu napsat. Hra se vyrovnala, ale ani jeden tým se nevyvaroval chyb, a tak bylo šancí na obou stranách dost a dost. Ale ani ne tak zásluhou brankářů, ale spíše opět nepřesností a zbrklostí útočících hráčů byl stav stále nerozhodný, a takový i zůstal.
Pro vítězství se někdy musí udělat mnohem víc než jen jít na hřiště v dresu.
zapsal Kiška