Hráno dne 9. 9. 2006 od 17:00 hodin, rozhodčí: Plíhal.
Sestava:
| Král | |||
| Lorenc | |||
| Tománek | Šíma | Jareš | |
| Petr | Slach | Ročeň | Janíček |
| Kišari | Janda | ||
Branka Všestud: Lorenc
Červená karta: K. Ročeň
žluté karty: Lorenc, Šíma, Švancara
Střídání: 15. min. Švancara ..... za Kišariho
60. min. Kolouch ..... za Tománka
80. min. Durst ..... za Šímu
Ke čtvrtému mistrovskému utkání přijeli na naše hřiště hráči Sokola Sazená. Tento soupeř patří určitě k lepším celkům, a proto zápas sliboval atraktivní podívanou. Bohužel, i když díky někomu jinému se to potvrdilo. Ale pojďme popořádku.
Hned po úvodním hvizdu jsme hosty ze Sazené a možná i sami sebe překvapili svým tlakem, který soupeř řešil jen odkopy od své brány. A tak se v úvodních 10 minutách dostali do náznaku šancí Janda, Kišari, Petr a další, ale bohužel zůstalo jen u náznaků. Po čtvrt hodině výjimečně hlavičkoval těsně nad branku po rohu Kišari, ale to bylo poslední, co předvedl, protože hned vzápětí musel pro obnovení svalového zranění střídat a bohužel, anebo bohudík nám bude pár zápasů chybět. Místo něho naskočil z lavičky Švancara.
Postupem času se hra vyrovnala, i když převaha byla lehce na naší straně, ale také hosté párkrát vystrašili naši obranu a našeho staronového brankáře Filipa Krále. Po zhruba půlhodině hry se nechal klukovsky - za strčení do soupeře v přerušené hře - vyloučit Petr Ročeň a od té chvíle se zápas nesl v nervózní atmosféře, k čemuž přispělo všech 23 (vlastně už jen 22) účastníků na trávníku, až do konce poločasu. Ten skončil bez branek 0:0.
Bohužel se nervozita přenesla i do poločasu druhého, a tak se na hřišti chvílemi spíše diskutovalo než hrálo. Oba mančafty vyběhli na trávník s touhou vstřelit co nejrychleji gól, což se hostům díky ofsajdovému postavení svých útočníků a benevolenci nejistého sudího podařilo 0:1. Po tomto gólu atmosféra ještě víc zhoustla, vzduchem létali nadávky všeho druhu a na hřišti se začalo přiostřovat. Z toho pramenil i trošku ostřejší zákrok našeho stopera, po kterém se na něho hosté hromadně vrhli, a jeden ho dokonce povalil i na zem. Tím se počet hráčů na trávníku vyrovnal.
Postupem času jsme zase získávali převahu, po trestném kopu, kdy se míč od zdi odrazil k Ivošovi, jsme dokonce vyrovnali, ale rozhodčí gól nepochopitelně pro ofsajd neuznal. Naštěstí nás to nezlomilo, dál jsme útočili a po jednom závaru před hostující brankou jsme nakonec zaslouženě Ivošovou hlavou vyrovnali. Potom už se hra trošku vyrovnala, náznaky šancí byly, ale už bez gólového efektu. Za zmínku stojí jen tyč nastřelená hosty a pár závarů před soupeřovou brankou. A tak zápas dospěl ke konci a remíze 1:1.
zapsal Kiška