hráno dne 18/08/07 od 17:00 hod. na hřišti Viktorie Všestudy.
rozhodčí: ?
sestava:
| Satýnek | |||
| Bambas | |||
| Valoušek | Šíma | Kováč | |
| Kišari | Lukáš | Prantl | Kolouch |
| Ročeň | Miňovský | ||
branky Všestud:
Kišari, 20. min.
Miňovský, 30. min.
střídání:
37. min. Jareš za Kováče
55. min. Švancara za Bambase
80. min. Tománek za Ročně
Léto uběhlo jako voda a na sobotu 18. 8. 2007 připadlo první mistrovské utkání Viktorie Všestudy v soutěžním ročníku 2007/08. A hned na začátek nám los přisoudil nováčka ze Spomyšle. Nikdo neznal sílu tohoto soupeře, takže jsme byli zvědaví, co u nás předvede. Pro nás byl tenhle zápas ještě v něčem zajímavější – byl to první mistrák, kdy nám jako stoper nekryla záda všestudská fotbalová ikona Ivoš Lorenc, který odešel do Dynama Nelahozeves. První změna byla patrná hned při nástupu obou mančaftů na hřiště při pohledu na poloprázdné tribuny. Inu je vidět, na koho se ve Všestudech chodilo. :o)))))
Počasí bylo ideální, trávník taky, a tak jsme vyběhli v našich tradičních sešívaných dresech s odhodláním urvat první 3 body. Bohužel toto odhodlání nám zůstalo jen prvních 20 minut. Utkání začalo tradičně, a tak prvních 5 minut bylo naprosto vyrovnaných. Soupeř měl ve svém týmu pár mladíků a ti nám dávali od začátku pěkně zabral. Hra se přelévala z jedné strany na druhou, avšak bez nějaké vážnější šance. A pak najednou přišla 20. minuta, míč se dostal k Jindrovi Prantlovi, ten poslal uličkou do brejku Radka Kišariho a ten střelou, která se přizvedla o nohu bránícího protihráče otevřel skóre zápasu 1:0. Po tomto gólu se hra příliš nezměnila, Spomyšl nehrála bůhvíjakém fotbal a my taky ne. Ale i přesto se šťastěna opět přiklonila na naší stranu a Míňák krásnou střelou zvýšil na 2:0.
Bohužel, tím jsme si štěstí pro zbytek zápasu vybrali. Neuběhlo ani 5 minut a Bambas v rohu vápna nesmyslně zahrál rukou a soupeř z nařízené penalty snížil 2:1. Po tomto gólu zaúřadoval Míra Kováč a po výměně názorů se Satanem se jako už několikrát se slovy „Já se na to můžu vys……“ vydal do kabin. Co k tomu dodat? Nic, na začátku jsme si řekli že musíme hrát jako tým a o to je smutnější, že jako první to porušil náš nejstarší a nejzkušenější hráč a ještě smutnější je, že po konci zápasu v sobě nenajde ani dost síly a odvahy se týmu za svůj zkrat, kterým nám móóc pomohl, omluvit. Do konce poločasu se už nic nezměnilo a tak se šlo do kabin za stavu 2:1 pro nás.
Do druhého poločasu jsme vyběhli beze změn v sestavě, i když Bambas si dost hlasitě říkal o vystřídání, ale trenér ho se slovy: „... ještě alespoň 10 minut“ přesvědčil, aby to ještě chvilku vydržel. Z mého pohledu se druhý poločas hrál nezáživný fotbal s hrou uprostřed hřiště. Za zmínku stojí snad jen občasné výjevy našich fanoušků v čele s naším asistentem trenéra na adresu rozhodčího, které nám samozřejmě vůbec nepomohly a jen vyhrocovaly už tak dost vypjatou atmosféru na hřišti. Soupeř se snažil o vyrovnání, ale my jsme odolávali. Asi čtvrt hodinky před koncem mohl rozhodnou o naší výhře Jindra Rantl, po chybě hostující obrany obešel brankáře, ale při střele do prázdné brány trefil bohužel jen vracejícího obránce.
A tak opět platilo ostřílené NEDÁŠ, DOSTANEŠ a Spomyšl po odvráceném rohu a opakovaném centru do našeho vápna srovnala na konečných 2:2.
Co napsat závěrem? Počítá se každý bod, ale v tomhle případě je pro nás získaný bod jednoznačně ztrátou. Soupeř nebyl nejsilnější, a navíc jsme vedli o dva góly a to bychom měli udržet. Leč jsme selhali jako tým, na hřišti si občas vyčetli chyby a to je vždy začátek konce a nás to stálo vítězství. Nakolik k naší nervozitě přispělo několik neustále hulákajících jakoby našich fanoušků na tribuně? Na to ať si udělá každý svůj názor...
zapsal: Kikina