hráno dne 01/09/2007 od 17 hod. na hřišti Viktorie Všestudy.
rozhodčí: ?
sestava:
| Satýnek | |||
| Šíma | |||
| Valoušek | Kováč | Jareš | |
| Kišari | Lukáš | Slížek | Kolouch |
| Junek | Prantl | ||
branky Všestud:
Lukáš, 35. min.
střídání:
55. min. Miňovský za Prantla
60. min. Svancara za Kováče
80. min. Jaroch za Junka
K druhému mistrovskému utkání na domácím hřišti k nám zavítali fotbalisté z Chlumína, kteří ze dvou odehraných zápasů měli na svém kontě 2 porážky, 0 bodů a 10 obdržených branek. A tak se dalo očekávat, že budou chtít konečně vyhrát, ale mám pocit, že my jsme k tomu utkání přistoupili tak, že se chlumínský asi porazí sami a my se budem na ně jen koukat. Ale pojďme od začátku...
Dnes to ale asi nebude moc dlouhé psaní. Kdo se byl na nás v tomhle utkání podívat osobně, ví o čem mluvím. Na toto utkání dorazily po dlouhé době naši dva střední záložníci – Standa Tesař a Láďa Slížek. Zatímco Standa po nemoci ještě nenastoupil, Láďa naskočil rovnou do základní sestavy. Při pohledu na chlumínskou jedenácku bylo jasné, že nám mladíci v jejich sestavě budou pořádně zatápět. No a od úvodního hvizdu to taky tak bylo. Nebudu to moc rozebírat, zkrátka Chlumín byl od prvních minut lepší, u všech míčů byl dřív. My naopak kupili chybu za chybou, nebyli jsme si schopni přesně přihrát a ani si nevybavuji jestli jsme ohrozili soupeřovu branku. Chlumín ale z mnoha, opravdu mnoha šancí vytěžil jen jeden gól, a tak byl stav po 30 minutách pro nás ještě přijatelných 0:1.
Pak bohužel přišla smutná pětiminutovka našeho kapitána, za kterou si můžu tak akorát sypat popel na hlavu. Nejdříve jsem sice trefil soupeřovu ruku v jejich vápně a Gori z penalty suverénně vyrovnal 1:1, ale za pár minut jsem před naším vápnem minul balón, kterého se zmocnil soupeř a já ho zbytečně fauloval. Z nařízeného trestňáku se Chlumín dostal opět do vedení 1:2 a aby toho nebylo málo, tak za chvilku z penalty zvýšil na 1:3 a já v té penaltě měl taky prsty :o((((( Naštěstí pro nás rozhodčí první poločas zanedlouho ukončil, což pro nás bylo jednoznačně vysvobození.
Druhý poločas Chlumín trošku ubral plyn, hra se vyrovnala, ale stejně jediný, kdo měl jasné gólové šance, byl soupeř. Z naší strany stojí za zmínku jen roztržené obočí Míry Kováče, povedená střela Míňáka a gólová šance na hlavě Koudyho. A protože jsme těch pár šancí, co jsme měli nedali a soupeř z mnoha šancí taky neskóroval, zápas skončil 1:3 ve prospěch Chlumína.
Co napsat závěrem? Že jsme se po Zálezlicích zase vrátili na zem. Náš výkon byl více než tragický. Měli by jsme se co nejdříve probrat a začít hrát fotbal, který jsme hráli v minulých letech a na který zatím jen vzpomínáme. Snad se z té mizérie brzo dostanem.
Héja, héja, héja, ať žije Viktória
zapsal: Kikina